Egypt řadíme k nejlidnatějším zemím Afriky.
Většina z jeho 78 miliónů obyvatel žije v oblastech poblíž Řeky Nil na ploše
okolo 40 000 m2, které jim poskytují nejvýhodnější podmínky pro zemědělství
a přístup k vodním zásobám. Saharská poušť, která naopak zabírá
nejvýznamnější podíl egyptského území, je velmi řídce obydlena, a to kočovnými
beduínskými kmeny. Odhaduje se, že až polovina obyvatel Egypta se koncentruje
v hustě obydlených centrech jako Káhira, Alexandrie a v dalších městech Nilské
delty.
Ekonomika
Egyptská ekonomika stojí, obrazně řečeno, na čtyřech
pilířích. První a nejvýznamnější z nich představuje turistický ruch
a všechny věci s ním spojené, ze kterých proudí do státní kasy největší
procento národního příjmu. Právě proto poznáte na každém kroku, že turistů si
zde velmi váží, což dokládají poměrně přísná bezpečnostní opatření, ale i
všeobecná a někdy až vlezlá úslužnost místních. Druhým pilířem je těžba
ropy a zemního plynu, které nejenže pokrývají velikost národní spotřeby,
ale jsou i exportovány do dalších zemí. Benzín je zde na naše poměry velmi levný,
litr totiž pořídíte v přepočtu na naši měnu za 4 – 5 Kč. Egypt disponuje
relativně dobře vyvinutým těžařským průmyslem, mimo ropy a plynu se těží i
uhlí. Jako třetí pilíř uveďme vývoz pracovní síly do zemí v
oblasti Perského Zálivu, Saudské Arábie a Evropy, kde dnes pracují přibližně tři
milióny Egypťanů, kteří posílají značnou část své mzdy zpět do Egypta svým
rodinám. Egypťané patří k velkým patriotům a ze zahraničí se vysoké procento
z nich vrací ve zralém věku zpět do vlasti. Velké množství zahraničních
deviz plyne i ze čtvrtého pilíře zdejší ekonomiky, což znamená provozování
Suezského průplavu. Zemědělství je zde sice rozšířené, ale dosti
zaostalé a tvoří nicotnou část ekonomiky. Egyptské národní hospodářství je
sužováno až 12% inflací a podle některých údajů až 40% obyvatel země
žije pod hranicí chudoby.
Obyvatelé
Odhaduje se, že až 30% obyvatel starších patnácti let
neumí číst a psát. Mimo pozlátka turistických hotelů se tak budete zcela běžně
setkávat s dosti velkou chudobou a neutěšeným obrazem
polorozbořených čtvrtí ve velkých městech, připomínající naše sociálně
vyloučená ghetta. Islám ovlivňuje každodenní život Egypťanů.
Místní ženy chodí na veřejnosti zahalené od hlavy až k patě a
v domácnosti plní roli hospodyňky a pečovatelky o rodinu. Hmotné zabezpečení
rodiny (a to nejen své, ale v případě nutnosti i svých sourozenců a starých
rodičů) naopak vykonávají v souladu s islámským právem výhradně muži.
Ti musejí před sňatkem nakoupit nevěstě „dary“, nejčastěji v podobě
šperků, které jí zůstávají i po případném odchodu z manželství či po
mužově smrti. Po svatbě odchází žena od své původní rodiny, připojuje se
k domácnosti manžela a začíná se o ni a o něj starat.
