V Egyptě je velké množství pyramid nebo jejich zbytků
na západním břehu Nilu (přibližně 97).
Nejznámější jsou nejstarší pyramidy v
Sakkáře a Dahšůru a nejvyšší pyramidy v Gíze.
Pyramidy v Gíze představují jediný ze sedmi
divů antického světa, který se dochoval do dnešních dnů.
Na chytře udělaných fotografiích stojí pyramidy v
Gíze osamoceně v poušti, ve skutečnosti vyrůstají hned u předměstí Káhiry.
Způsob stavby i účel stavby pyramid je dodnes předmětem
sporů a není zcela vyjasněn. Další informace jsou tedy pouze teorie ikdyž
nejpravděpodobnější:
Období stavby pyramid v Gíze je období
4. dynastie egyptských faraonů (2686-2181 př.n.l.). Jsou tedy staré
přibližně 4,5 tisíce let...
Pyramidy sloužily jako monumentální hrobky králů.
Součástí pyramid byl i zádušní komplex, z něhož jsou dochovány dodnes jen zbytky
a malé tzv. satelitní pyramidy.
Pyramidy králů jsou v Gíze tři: Cheopsova
(Chufuova), Chefrenova (Rachefova) a Mykerenova
(Menkauerova) - zápis jmen se často liší.
Součástí komplexu pyramid v Gíze je i Sfinga.
Byla postavena pravděpodobně v době stavby pyramid, některé teorie ale hovoří o
tom, že je mnohem starší.
Cheopsova pyramida, tzv. Velká pyramida
je nejvyšší a nejvíce ohromující:
Výška pyramidy je přibližně 140 m.
Odhaduje se, že ji tvoří více než 2 mil.
kamenných kvádrů.
Odhaduje se, že ji stavěli 20 let. To průměrně
znamená, že po 20 let museli dělníci položit na pyramidu každý den nových 274
dvouapůltunových kamenných kvádrů (některé kvádry však váží až 15 tun).
Pracovní postupy a přesný účel
komor dodnes zůstává záhadou.
Jedna s teorií stavby pyramidy je založena na systému
ramp vinoucích se kolem pyramidy a systému použití válců a kladek.
Existují teorie o tom, že pyramidy v Gize jsou starší a
jejich účel byl jiný, než je uváděno.
