Cílem mumifikace a vytvoření mumie je snaha o zachování
těla zesnulého.
Zachování těla bylo předpokladem pro věčnou
existenci duše zesnulého.
Proces mumifikace byl součástí složitého zádušního
kultu a souvisejících rituálů. Byl prováděn pod dohledem kněžích.
Během mumifikace byly z těla vyjmuty některé
orgány, tělo vysušeno natronem a zavinuto do obinadel.
Orgány (kromě srdce) byly uchovávány kanopách v hrobce.
Proces mumifikace se postupně zdokonaloval a vrcholu
dosáhl v období tzv. Nové říše.
Po mumifikaci bylo tělo uloženo v připravené
hrobce.
Mumifikováni byli nejen faraóni, ale snahou každého
egypťana bylo nechat se po smrti mumifikovat. Bohatší egypťané měli mumifikaci
nákladnější a pečlivější než běžní egypťané. Mumifkována byla dokonce i
zvířata.
Součástí pohřební výbavy zesnulého
bylo vše potřebné, co by se mu mohlo "hodit" na onom světě, předměty
denní potřeby, ale i nejrůznější amulety. Vše bylo uloženo spolu s tělem v
hrobce.
Některé mumie nejznámějších egaptských faraónů
(např. Ramsesse II.) je možné si prohlédnout v Egyptském muzeu v Káhiře.
Mumie faraona Tutanchamona je k vidění od r. 2007 v jeho hrobce v
Údolí králů na západním břehu Nilu.
